BIOGRAPHY

DIRECTOR czCZ   enEN
  • Upozornění pro čtenáře: moje biografie není krátká, stručná a věcná, jak to bývá zvykem. A tak jestli zrovna nemáte náladu a čas na čtení, doporučuju přejít rovnou na PORTFOLIO.

                    Jmenuju se David Král a narodil jsem se jednoho dne v roce 1987 v Praze. Mohl bych tady popisovat, že jsem od malička chtěl být filmovým režisérem. Jak jsem už jako malý kluk natáčel videa a představoval si, že jednou budu dělat velké filmy jako Spielberg. Ovšem, nebyla by to tak úplně pravda. Jako malý kluk jsem sledoval hlavně animovaný filmy nebo ty, ve kterých hrál Macgiver. A tak pokud by vám některý z mých spolužáků tvrdil, že jsem na základce nemluvil o ničem jiném než o filmu, nevěřte mu. Ve skutečnosti mě myšlenka, že bych se mohl zajímat o pohyblivé obrázky, napadla až ve čtrnácti letech. Jeden film mě dokázal natolik fascinovat, že jsem se maturitou rozloučil s nenáviděnou elektrotechnickou školou a přihlásil jsem se na filmovou akademii.

                    Jak to v biografiích bývá zvykem, asi bych teďka měl popsat, čím jsem přispěl filmovému umění. Měl bych vychvalovat svůj talent, originalitu a řadu ocenění, které získaly moje filmy. Ale asi vás zklamu.  Navzdory všemu úsilí, odhodlanosti a vypětí, které jsem věnoval svým projektům, se moje filmy setkaly spíš s vlažným přijetím. Po dokončení filmové akademie jsem se rozhodl posbírat pár zkušeností na cestách. Chtěl jsem poznat životní styl lidí na druhém konci světa a začít šířit svůj filmový talent za mořem. Vydal jsem se proto na Nový Zéland.  Během roku jsem poznal nádhernou přírodu. Vyzkoušel jsem si životní styl šneka, až na to, že místo ulity jsem si vozil postel v autě. A filmový talent jsem šířil tvorbou propagačních videí. Po Zélandu jsem zavítal ještě na chvilku do Pacifiku a roční cestování ukončil poznáváním pravého čínského smogu.

                    Během svých cest jsem měl spoustu času přemýšlet nad svými dosavadními a částečně nedoceněnými projekty, na jejich zpracování a formě. Počáteční velké ambice vystřídaly pochybnosti. Hodně jsem uvažoval a uvědomil si své nedostatky, které vznikaly hlavně díky neznalosti filmových postupů. Tahle zkušenost mi zásadně změnila pohled na kinematografii a tvorbu jako takovou. Pochopil jsem, že kvalitní filmy budu schopen dělat až ve chvíli, kdy se naučím pracovat s každým detailem, který slouží k zobrazení a vývoji jakéhokoli dramatického příběhu. Nejsem zastáncem dokumentárního stylu, kdy tvůrce nechává věci náhodě. Preferuju precizní propracovanost ve všech odvětvích filmového procesu. Pokud režisér přesně ví, jak se má divák během filmu cítit a zná postupy, jak toho dosáhnout, má napůl vyhráno. Psychologie filmového obrazu je věc, kterou se tvůrci učí celý svůj život. Proto se jakýkoli studentský film nedá srovnat s filmem zkušeného autora. Ve studentských filmech pochopitelně můžeme ocenit nápad, originalitu a zpracování, ovšem tvůrčí vyzrálost v něm nenajdeme. Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím smířil, ale je to tak.

                    Další z věcí, je taková moje osobní teorie, že pokud chce tvůrce vyprávět příběhy o životech lidí, měl by znát svět, ve kterém žijí jeho postavy. Věřím, že poznávání odlišných kultur a sociálních vrstev je nezbytné pro to, aby tvůrce získal potřebný nadhled do svého příběhu. Jsem přesvědčený, že každá cesta, jak reálná, tak symbolická, napomáhá dostat se v životě dál, získat nové zkušenosti a přiblížit se ke svým cílům.

    Má další životní etapa nyní začíná v Kanadě. Doufám, že se mi povede poznat tvořivé lidi, kteří by mi pomohli s rozvojem mých filmařských dovedností. Velice rád bych spolupracoval na realizování zajímavých projektů, byl nápomocný a třeba se stal členem týmu, který by ocenil mé (nejen) filmové zkušenosti. Budu rád za jakýkoliv kontakt nebo příležitost.

    David Král

  • Note for readers: my biography is not brief, concise and to the point, as is customary. If you are not in the mood or do not have the time for reading, I recommend that you go straight to the PORTFOLIO.

     

    My name is David Král, and I was born in Prague in 1987. I could describe here how from a young age I wanted to be a film director. How as a young boy I made videos and imagined that one day I would make great films, like Spielberg. However, this would not be entirely true. As a young boy I mostly watched animated films or those featuring Macgyver. So if any of my schoolmates tell you that at primary school I talked of nothing but film, don’t believe them. In truth the idea of making moving pictures came to me at the age of fourteen. One film fascinated me so much that I gave up my studies at the hated electro-technical school and applied to a film academy.

    As is customary in biographies I should probably describe here how I have contributed to the art of film. I should parade my talent, originality and a range of awards that my films have won. But I’ll probably disappoint you. Despite all the endeavours, determination and striving I have devoted to my projects, my films met with rather a lukewarm reception. After completing my studies at the film academy I decided to gain some experience by travelling. I wanted to see for myself the lifestyle of people on the other side of the world and begin to extend my film talent overseas. To this end I set out for New Zealand. During that year I saw superb natural beauty. I tasted the lifestyle of a snail, with the exception that instead of a shell I made my bed in a car. And I extended my filmmaking talent by making promotional videos. After New Zealand I also visited the Pacific region and concluded my year’s travels with an experience of genuine Chinese smog.

    During my journeys I had plenty of time to think upon my previous and partially incomplete projects, their processing and form. My initial great ambitions turned to doubts. I deliberated a great deal and became aware of their shortcomings, which resulted mainly from my lack of knowledge of film procedures. This experience fundamentally changed my view of cinematography and production as such. I understood that I would be capable of making quality films once I learned to work with every detail which serves for the illustration and development of any dramatic narrative. I am not an adherent of the documentary style, in which the filmmaker leaves things to chance. I prefer precise elaboration in all branches of the film process. If the director knows precisely how the viewer should feel during the film and knows the procedures for how to achieve this, the battle is half won. The psychology of the film image is something filmmakers learn throughout their entire lives. As a result no student film can be compared with a film by an experienced director. In student films we can understandably appreciate ingenuity, originality and processing, but we find no creative maturity here. It took me a while before I could accept this, but this is the case.

    Another factor is my personal theory that if a filmmaker wishes to narrate stories about the lives of people, he should know the world in which his characters live. I believe that experiencing different cultures and social strata is essential in order for the filmmaker to gain the necessary insight into his story. I am convinced that every journey, both real and symbolic, helps people progress in life, gain new experience and approach closer to their goals.

    A new stage of my life is now beginning in Canada. I hope that I shall gain the opportunity to meet creative people who could help me develop my filmmaking skills. I would greatly welcome the chance to work on the realisation of interesting projects, to assist and perhaps become a member of a team which appreciates my (not only) filmmaking experience. I shall be glad of any contact or opportunity.

     

    David Král

kamera
film